Během podzimních měsíců předchozího roku a v letošním lednu procházela skupina brněnských romských žen rozvojovým vzděláváním sestávajícím z několika vybraných témat. Např. odbornice z Kanceláře veřejné ochránkyně práv Lucie Obrovská seznámila romské ženy s diskriminací na základě etnika. Či mladá romská právnička Magdaléna Karvayová, která může být zdrojem inspirace pro jiné romské ženy, skupině vysvětlovala základy pracovně právní problematiky.

Nejvzrušenější vzdělávací akcí se nakonec stal seminář věnovaný úvodu do genderu a konceptu rovných příležitostí. Romské ženy se společně s lektorkou Michaelou Mořickou snažily definovat rozdíly a podobnosti mezi ženami a muži, jejich role v rodině i v komunitě. Pro romské ženy bylo toto téma neznámé, velmi osobní a výbušné. Z jejich reakcí bylo patrné, že nejsou zvyklé zamýšlet se nad rolemi žen a mužů. Lektorka využila hry, myšlenkové mapy a jiné interaktivní techniky, aby je podnítila k debatě. Cílem nebylo hodnotit nebo říkat, co je správné. Cílem bylo ukázat pestrost ženských a mužských rolí.

V případě jedné aktivity se velmi rychle ukázalo, že technika „hry na mimozemšťana“ nebyla zvolena příliš vhodně vzhledem k této cílové skupině. Při hře totiž neznámému návštěvníkovi z cizí planety, který nemá o kultuře a společnosti na Zemi žádné informace, vysvětlujete, kdo to je žena a muž. Romské ženy ve skupině se domnívaly, že jsou lektorkou podrobovány vědeckému zkoumání. Nechápaly, proč by měly s cizím člověkem diskutovat o tom, jaká je role ženy a zda jsou s ní spokojeny. V průběhu diskuse, která byla místy velmi emotivní až zjitřená, nicméně bylo možné zaznamenat jistý posun v uvažování účastnic semináře. V úvodu cvičení si spojovaly ženu pouze s rodinou a rázně vylučovaly opak. Posléze byly ochotny připustit, že jsou v jejich okolí i ženy, které děti mít nechtějí, a je to tak v pořádku.

I v navazující části semináře, která byla zaměřena na otázku diskriminace a také rozdílů mezi romskými a neromskými ženami, bylo cítit napjatou atmosféru ve skupině vyvolanou probíraným tématem. Místo uvolnění při práci na tvorbě životního příběhu romského děvčete došlo ke konfrontaci mezi účastnicemi vzdělávání a projektovým týmem.  Ostrá výměna názorů mezi romskými a neromskými ženami nakonec vedla k předčasnému ukončení vzdělávací akce.

Přes tento zdánlivý neúspěch zůstává projektový tým přesvědčen o tom, že má nadále smysl otevírat a přibližovat témata spjatá s genderem a rovnými příležitostmi romským ženám. Na resistenci vůči těmto tématům narážíme ostatně i mezi majoritní českou populací.